150. výročí narození MUDr. Rudolfa Jedličky

Sdílejte

Dnes si připomínáme 150. výročí narození lyského rodáka MUDr. Rudolfa Jedličky.

Rudolf Tomáš Jedlička, jak zní celé jeho jméno, se narodil, jako nejstarší dítě 20. února 1869 v Lysé nad Labem, manželům Michalovi a Elišce Jedličkovým. Jedličkovi měli celkem 10 dětí. Dospělosti se však dožily jen čtyři.

Rudolf měl k medicíně blízko, protože jeho otec i dědeček byli lékaři. Po středoškolských studiích, která zakončil úspěšně na Akademickém gymnáziu v Praze, absolvoval lékařskou fakultu, v roce 1895 promoval a stal se chirurgem a stejně jako jeho bratrům se mu podařilo kráčet ve stopách svého otce. Jeho bratr Michal byl také lékařem, Kamil zvěrolékařem a Tomáš lékárníkem.

Krátce po promoci se setkal Jedlička poprvé s informacemi o objevu tzv. paprsků X. Objev Wilhelma Röntgena jej zaujal natolik, že se, po prvotním předvádění paprsků veřejnosti v Praze v hotelu U černého koně, stal propagátorem a zakladatelem lékařské rentgenologie. Po smrti svého mentora, prof. Maydla si zřídil vlastní praxi. Nedostatek operační praxe na klinice si kompenzoval při operacích u kolegů v menších nemocnicích.

Bohužel, časté používání rentgenu mělo na Jedličku negativní důsledky a postupně přišel o většinu článků prstů na levé ruce. Nebezpečnost paprsků nebyla totiž v té době ještě známá. 

Při jeho cestě po Spojených státech zaujal Jedličku způsob financování léčebné péče, kdy bohatší pacienti platbou nadstandardu de facto umožňovali péči o chudé pacienty. To vše ho později inspirovalo při zakládání vlastního sanatoria. V roce 1911 se Jedlička stal na doporučení profesora Jana Deyla předsedou Spolku pro léčbu a výchovu rachitiků a mrzáků, jehož cílem bylo vybudovat ústav pro postižené děti. V domě na Vyšehradě, který zakoupil Jedlička, byl v roce 1913 založen Jedličkův ústav. Sloužil dětem a mládeži s tělesným postižením a této činnosti se věnuje dodnes.

Během první balkánské války (1912) působil MUDr. Jedlička v Srbsku jako lékař a operoval i několik desítek pacientů denně. Po vypuknutí 1. světové války byl povolán, ale tentokrát na straně Rakousko – Uherska, které bojovalo proti Srbsku.

Prezident Tomáš Garrigue Masaryk jmenoval Jedličku roku 1921 řádným profesorem chirurgie a za dva roky rentgenologie a radiologie.

Během roku 1926 se zhoršoval jeho zdravotní stav. 15. října t.r. odjel do své vily v Harachově, kde 26. října zemřel.

Jeho pohřeb se konal v Pantheonu Národního muzea. 

tzv. paprsky X

hrob rodiny Jedličků