Dnes si připomínáme 150. výročí narození lyského rodáka MUDr. Rudolfa Jedličky.
Rudolf Tomáš Jedlička, jak zní celé jeho jméno, se narodil, jako nejstarší dítě 20. února 1869 v Lysé nad Labem, manželům Michalovi a Elišce Jedličkovým. Jedličkovi měli celkem 10 dětí. Dospělosti se však dožily jen čtyři.
Rudolf měl k medicíně blízko, protože jeho otec i dědeček byli lékaři. Po středoškolských studiích, která zakončil úspěšně na Akademickém gymnáziu v Praze, absolvoval lékařskou fakultu, v roce 1895 promoval a stal se chirurgem a stejně jako jeho bratrům se mu podařilo kráčet ve stopách svého otce. Jeho bratr Michal byl také lékařem, Kamil zvěrolékařem a Tomáš lékárníkem.
Krátce po promoci se setkal Jedlička poprvé s informacemi o objevu tzv. paprsků X. Objev Wilhelma Röntgena jej zaujal natolik, že se, po prvotním předvádění paprsků veřejnosti v Praze v hotelu U černého koně, stal propagátorem a zakladatelem lékařské rentgenologie. Po smrti svého mentora, prof. Maydla si zřídil vlastní praxi. Nedostatek operační praxe na klinice si kompenzoval při operacích u kolegů v menších nemocnicích.
Bohužel, časté používání rentgenu mělo na Jedličku negativní důsledky a postupně přišel o většinu článků prstů na levé ruce. Nebezpečnost paprsků nebyla totiž v té době ještě známá.
Při jeho cestě po Spojených státech zaujal Jedličku způsob financování léčebné péče, kdy bohatší pacienti platbou nadstandardu de facto umožňovali péči o chudé pacienty. To vše ho později inspirovalo při zakládání vlastního sanatoria. V roce 1911 se Jedlička stal na doporučení profesora Jana Deyla předsedou Spolku pro léčbu a výchovu rachitiků a mrzáků, jehož cílem bylo vybudovat ústav pro postižené děti. V domě na Vyšehradě, který zakoupil Jedlička, byl v roce 1913 založen Jedličkův ústav. Sloužil dětem a mládeži s tělesným postižením a této činnosti se věnuje dodnes.
Během první balkánské války (1912) působil MUDr. Jedlička v Srbsku jako lékař a operoval i několik desítek pacientů denně. Po vypuknutí 1. světové války byl povolán, ale tentokrát na straně Rakousko – Uherska, které bojovalo proti Srbsku.
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk jmenoval Jedličku roku 1921 řádným profesorem chirurgie a za dva roky rentgenologie a radiologie.
Během roku 1926 se zhoršoval jeho zdravotní stav. 15. října t.r. odjel do své vily v Harachově, kde 26. října zemřel.
Jeho pohřeb se konal v Pantheonu Národního muzea.
tzv. paprsky X
hrob rodiny Jedličků
